Loňský rok se mi osvědčila metoda aplikace kyseliny mravenčí pomocí barevných útěrek na nádobí. Kyselinu jsem nakoupil ve firmě Mach chemikálie jako 85 % kyselinu a houbičky v domácích potřebách.

Houbičky jsem rozřízl na polovinu a vypral. Po usušení jsem je vložil na rámky pod strůpkovou fólii ve dvou vrstvách, popř. pod otvor stropního krmítka. Nacvičil jsem si dávkování pomocí nalévací nádobky na kyselinu, kterou jsem koupil pro tento účel ve včelařských potřebách.

Poprvé jsem zvolil nižší dávku kyseliny, naředěné cca na 65 %. Účinnost se mi zdála malá, tak jsem přitvrdil, zvedl jsem koncentraci u další dávky na 70 – 75 %. Je třeba si dát pozor, kyselina občas ukápne s hadičky.  Při potřísnění kovových dílů úlu dochází k jejich rychlé korozi. Zasíťovaná dna, výpary kyseliny dost trpí.

Dávku kyseliny upravuji podle počtu nástavků, tak nějak odhadem, houbičku se snažím nepřesytit, pojme s rezervou cca 50ml.

Je dobré si také zjistit aktuální předpověď počasí, jednou jsem to neudělal a zrovna přišly vedra. Žil jsem potom v obavě jestli nepříjdu o matky. Nacházel jsem hodně zabitých roztočů, ale také včel. Naštěstí konec dobrý – všechno dobré, matky přežily. Včely na dně, byly padlé hrdinky v této chemické válce.

Při doplňování kyseliny, používám ochrannou masku a brýle, je to bezpečnější a taky příjemnější. Kyselina údajně funguje i proti nosematóze, takže to beru jako dvě mouchy jednou ranou.

První přeléčení jsem provedl po medobraní a prvním dokrmení, v druhé polovině července. Bylo spíše kontrolní, ukázalo  jak se věci mají. Zjistil jsem, že spad je na můj vkus příliž velký, takže jsem musel vyřešit dvě věci:

-nepoškodit zimní generace včel kyselinou

– příliž nezatížit zimní generace dokrmováním

Vyřešil jsem to kompromisem, tak že jsem nakrmil, potom jsem nechal včelám i sobě,  oddych 7 dní a provedl doléčení s přihlédnutím ke spadu. Období v srpnu je již kritické, protože je to doba loupeží a včely jsou přirozeně podrážděnější, taky si tahají roztoče z loupených včelstev, takže se tam roztoči stejně stále objevují. Na podložce  je běžně nenacházím, asi je odnášejí mravenci, takže si raději provedu kontrolní přeléčení u dvou včelstev a do dvou dnů vím na čem jsem(to mi připomíná, příští rok vyzkouším monitorování pomocí jemného práškového cukru podle návodu, popsaném ve Včelařství).

Nakonec jsem se rozhodl pro aplikaci poslední dávky kyseliny. Počasí, které přišlo nebylo nic moc, způsobilo že se doba odparu poněkud natáhla. Po týdnu byly houbičky stále vlhké. Včelky však už nechám tak a doufám, že to nějak dopadne, po fumigaci ještě podám kyselinu šťavelovou a to bude snad vše.

Co příště udělám jinak

Je jasné, že se s varroázou budu potýkat možná až do smrti, ale bude lepší lépe plánovat a hlavně taktizovat, ohledně načasování s přihlédnutím na vliv počasí.

Zvažoval jsem použít dlouhodobé odpařovače,  protože se tato jednoduchá metoda dost dobře osvědčila, tak u ní v dalším roce setrvám a budu se dále učit ji používat.

Co se mi na této metodě líbí

Jednoduchost,  rychlost aplikace, účinnost a taky ta cena ( i když k ceně, by se v případě léčení asi nemělo přihlížet)

Co se mi na této metodě nelíbí

Závislost rychlosti odparu na počasí a tím i míra účinnosti.

Koroze kovových součástí.

Je to další látka, která nedělá dobře včelám, takže pouze volíme menší zlo.

Příspěvek Léčení kyselinou mravenčí pochází z dilna-maga.cz